Futsalového hračičku zastavila kolena, ale už je zase v brance zpátky

Fanoušci ho prostě musejí milovat. Ostatně už léta je brankář futsalového Nejzbachu Libor Gerčák v pozici klíčové opory týmu. Ale nejen to. Letos si prožil své, a ještě prožije. Zasáhly ho potíže s koleny, stal se druhým nejlepším futsalistou roku a ke všemu ho čeká kvalifikace o MS.
Libor Gerčák v brance Nejzbachu Vysoké Mýto foto: Radek Kalhous, MF DNES


Jeho klubový trenér Roman Páral má v pětatřicetiletém harcovníkovi hráče nejen s výborným postřehem. Reprezentační brankář mnohokrát publiku dokázal, že mu hra v poli není cizí.

Umí se zapojit do kombinace, v koncových momentech zápasu podporuje spoluhráče v útoku. "Při troše štěstí dovedu dát takovou přihrávku, že hráč skóruje do prázdné brány," přiznává svou zálibu při mazlení se s míčem Libor Gerčák.

A nebo je na hřišti také od toho, aby vstřelil gól. "No, to už se taky párkrát povedlo," culí se pětatřicetiletý patriot ve vysokomýtských žlutočerných barvách.
Ligových zásahů už několik posbíral.

V reprezentaci nulu v kolonce přesných tref také vymazal. 19. října 2010 proti Kostarice vstřelil branku přes celé hřiště, když využil špatné rozehrávky soupeře zhruba v polovině zápasu a výkopem z ruky poslal balón do sítě. "To byl můj vůbec první gól v reprezentaci. V lize už jsem dva takové vstřelil, ale všechno ostatní bylo ze situací při power play," vzpomíná.

Letos jeho umění nebylo tolik na očích. Sezonu částečně strávil na marodce převážně kvůli potížím s koleny. "Mám naprasklé menisky, ale co jsme se bavili s doktory, pokud to budu mít zatejpované a nosit ortézu, půjde s tím chytat," vysvětluje příčinu výpadků.

Výsledky Nejzbachu jeho více jak měsíční absencí do jisté míry trpěly. "Tak bych to neviděl. Nechytili jsme začátek, ale tu druhou půlku sezony už máme lepší," soudí. Po sezoně by se měl podrobit artroskopickému zákroku, který mu uleví od zdravotních komplikací.

"Jsme domluvení, že po kvalifikaci na mistrovství světa dáme kolena do pořádku," říká Gerčák. Na tu si musel jako obvykle vyjednat volno u svého zaměstnavatele. Působí totiž jako správce fotbalového areálu v nedaleké Chocni. "Pan ředitel mi tady vždycky vyjde vstříč a dá se říct, že mě v reprezentačním působení podporuje," chválí si.

Fotbal, futsal a přítelkyně. To jsou jeho tři největší životní vášně. "Na nic jiného ani nezbývá čas. Do fotbalu jsem blázen už dlouho," přiznává gólman, jenž poprvé do velkého futsalu nakoukl až v osmadvaceti letech. Původně ho totiž vnímal jen jako doplňkový sport k milovanému fotbalu a hrál jen okresní přebor.

S přítelkyní si vyměnují i postřehy na jejich sportovní výkony. Gerčákova partnerka totiž hraje softball právě v Chocni. "Ale nijak se vlastně nešpičkujeme," usmívá se.
Přestože už by řada vrstevníků přecházela do sportovního důchodu, on se futsalek nechce vzdát.

"Dokud bude sloužit zdraví, budu chytat. Gólmani většinou vydrží hrát dlouho," uzavírá modla Vysokého Mýta. Tam by chtěl také kariéru zakončit.

zdroj: MF Dnes